3.Bez pejska to nejde.
3.Bez pejska to nejde.
V jednom jsme se setrou stejné.Když umře nám pejsek,zlikvidujeme všechny věci a přísaháme,že už žádného dalšího si nepořídíme.
Když už mi umřel Argoušek,zůstal mi (naštěstí) ještě César.I přez těžkou nemoc,kterou zřejmě spustil stres ze smrti kamaráda,žil ještě tři roky.Protože to byl dědeček,neriskovala jsem,a i když mě po čase přešel největší bol ze smrti Arga,nového dobrmánka jsem si nepořídila.
Jenže nic není nekonečné a najednou ani Césárek není.Naštěstí už zase jsou v rodině pejsci a fenečky:
Můj starší syn má se ženou fenečku boloňského psíka Anežku.
Rodiče konečně přešel bol a koupili si trpasličí jezevčičku Adélku.
Sestřa vydržela bez pejska 14 dní.Ovšem když s manželem začala hledat štěně (samozdřejmě špice),určila tři podmínky:bude to fenka,ne oranžová a s dlouhým čumáčkem (špicové mívají,pro laika neroznatelný,rozdíl v délce čumáčků).
Přivezla si pejska Ročka (Rick z Krásných koutů),v PP má napsáno barvu oranžovou a na tak malý čumáček se snad nedělají ani náhubky. :-D
A půl roku na to si pořídila druhého špicíka,čokoládově hnědého Prcka (Conti z Dikinky).
Ale doma je pusto prázno.A tak začínáme hledat a vybírat.Co to bude?Přeci dobrmanka!!!
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.